Monday, January 09, 2012

Why? Why? Why?

Proč?
Tuhle otázku slýchám poslední dobou hodně často. Proč chceš odjet z České Republiky? Proč chceš do USA? Proč nejedeš raději do UK? Proč chceš odejít z práce? Proč mě chceš opustit? ... Z toho by se člověk skoro zbláznil. Má to ovšem taky jedno pozitivní plus. Ptám se totiž taky sama sebe, proč to všechno chci vlastně změnit.

Tak nějak mě už není 19 a netřímám v ruce maturitní vysvědčení, který je ještě dokonale neporušený a voní čerstvě natištěnou barvou. Toto rozhodnutí je pro mě opravdu hodně velký a mám co ztratit. Už nějakej ten rok bydlím v Praze, kam jsem se odstěhovala z vesničky na konci světa, kde dávají lišky dobrou noc. Bydlím v domě, kde neplatím skoro žádnej nájem. Mám práci, která sice není nejlepší na světě, ale do nejhorší má teda hodně daleko. Finančně by to samozřejmě mohlo být lepší, ale vzhledem k nízkýmu nájmu se za socku určitě považovat nemůžu. A v neposlední řadě mám už nějakej ten rok přítele, kterej mě požádal o ruku. Jestli jsem blázen, že tohle všechno chci zahodit pro něco, co je stejně tak nejistý jako předpověď počasí? Možná jsem a taky věřím, že spousta lidí by si to se mnou hned vyměnila a tetelila by se blahem ještě hodně dlouho. Já ale od života čekám víc, i když mám možná na nose růžový brýle. Nečekám ale, že v zahraničí čekají s otevřenou náručí jen na mě. A samozřejmě, že kdyby to v práci, s přítelem a vůbec všechno fungovalo tak, jak bych chtěla, nad něčím takovým pravděpodobně vůbec neuvažuju.

Nebudu tu psát, že USA bylo vždycky mým snem, i kdyby tomu tak doopravdy bylo. Mým snem vždycky bylo jednoduše poznávat svět, cestovat ... Vždycky jsem věděla, že jednou budu žít v zahraničí, i když lokalita se postupem času měnila. Člověk s cestovatelskou horečkou, chudým kontem a kolísající odvahou má spoustu snů a plánů. Práce au pair sice není žádný terno, ale myslím (a doufám), že díky ní si můžu něco ze svých snů splnit. Miluju fotografování a mám husí kůži pokaždé, když si prohlížím překrásný fotky z road tripů a jiných cest. Amerika je pro cestování přímo stvořená a já se chci taky vyfotit u nápisu Hollywood, chci se nad Grand Canyonem proletět v helikoptéře, chci vidět dům Stevena Kinga v Bangoru, chci navštívit Universal Studios v LA, chci se projet po Route 66, chci ochutnat pravej americkej hambáč a chci toho ještě mnohem mnohem víc. Vím, že všechno si bez pořádnýho balíku zelených papírků splnit nemůžu, ale stejně tajně doufám, že aspoň něco z toho se mi podaří. Snažím se nebrat všechno tak vážně a záchvaty sžírajícího strachu z rozhodnutí, který jsem učinila se snažím zahánět ještě sžíravějším strachem z toho, že zůstanu navěky trčet v zapadlý vesničce a o svým snu budu jen dál snít.










Source: http://globetrottergirls.com/  and google =)

No comments:

Post a Comment