Tuesday, June 12, 2012

Jungle Expedition


Ne, bohužel jsem nebyla ani se v nejbližší době nechystám do opravdové džugle na dobrodružnou expedici. Řeč bude o mé dobrodružné návštěvě mezinárodního obchodu Jungle Jim's.
O obchodě jsem se doslechla už v dobách, když jsem sháněla "normální" celer a bylo mi doporučeno tam určitě zajít, protože člověk tam prý sežene jídlo a suroviny z celýho světa. A když mě minulý týden HM požádala, jestli bych nejela na "školní výlet" s Andie do Jungle Jim's, kterej pořádali v rámci oslav Heritage Day, řekla jsem si proč ne. Absolutně jsem nevěděla, co od toho očekávat, protože rodiče/doprovod platil za výlet 5$ a přitom jsme jeli vlastníma autama. Takže jsem si z toho dělala srandu, co nám jako budou v obyčejným obchodě ukazovat. Haha, tímto bych se ráda veřejně omluvila za veškerý posměch vyslaný směrem Jungle Jim's, protože já si ten výlet naprosto a totálně užila! Teda pokud pominu to, že tam kromě mojí zlaté Andie byla spousta dalších příšer, který se pokoušely uhadit a ohmatat moje malinký dítko, který křičely a běhaly jak utžený z řetězu, který málem převrhly kočárek, který zapříčinily to, že moje hlava se rovnala velikosti pátracího balónu. Na to všechno teď zapomeňme a vyzdvihněme ty hezký chvilky =)
Za prvé, obchod je monstroózně velikej a člověk by si měl u vchodu přibalit mapu, protože se může lehce ztratit a bloudit =) Za druhé, "výlet" byla opravdová prohlídka s průvodcem a ochutnávkama jídla a pití. Za třetí, v ochodě jsme strávili několik hodin a stejně jsem toho spoustu neviděla a ani nazahlídla český potraviny, takže se tam rozhodně musím znovu podívat.
Byli jsme rozdělení do několika skupinek po asi šesti dětech, což byla velká úleva, byl nám přidělen průvodce Mr. Mark, neuvěřitelně milej a příjemnej dědula a taky jsme všichni obdrželi neonový nálepky na oděv "Jungle Jim's Tour". Mr. Mark nám dával ochutnat všemožný druhy ovoce, zeleniny, masa, sýrů, apod. Vyprávěl nám k tomu zajímavosti třeba o ovoci, který pokud není hluboce zmražený, příšerně páchne, o ovoci, který se jmenuje "Ošklivé ovoce", ukazoval nám hnusný věci, který se dají v obchodě koupit ... od prasečí hlavy, přes kravskej žaludek až po hmyzí lízátka.

Když jsme zrovna objevovali mexickou sekci potravin, vytasil se před náma Mr. Mark s ochutnávkou, nad kterou většina naší výpravy vykulila oči a vydala jednohlasnej komentář bleeee ...

A já byla jedna z té většiny. Pak se ale ve mně něco zlomilo a než jsem si stihla uvědomit, co to k čertu dělám, držela jsem jednoho toho červa v ruce. A ano, snědla jsem ho =D A abych byla upřímná, chutnalo to jako neosolený brambůrky. Byla jsem hrdá sama na sebe, že jsem to zvládla. Ale když jsem potom doma obědvala, při každým soustu se mně ten červ znovu a znovu vybavoval, až se mi toho opravdu zvedal žaludek.
Nějakej předminulej víkend HD pořádal doma párty pro kolegy z práce. Já byla zvaná taky, i když jsem tam nikoho neznala. Naštěstí mi představili holčinu z Německa, bývalou au pair, která se tady provdala za doktora, takže jsme společně snily o guláši a probíraly au pair problémy. Věkovej průměr hostů byl většinou kolem 40 a bylo tam i dost dětí, ale tak nakonec to nebylo tak špatný a docela jsem se i bavila. Dala jsem si jednu alkoholovou limonádu a pivo. A pak už jsem jenom seděla s colou a sledovala, jak poslední zbylá skupinka společně s opilým HD řádí v obýváku a hrají alkoholový hry. Kdybych řekla, že jsem se k nim nechtěla připojit, tak bych lhala. Ale jako vzorná au pair si takový hry holt budu muset vyzkoušet někde jinde =) Takže jsem se připojila k HM, která nepila a šly jsme se koukat na film.
pivní zásoba =)
Minulej týden dětem oficiálně skončila škola a začaly tříměsíční prázdniny. První den prázdnin jsem s dětma vyrazila do zoo. A tady na mě naplno dolehla ta nevýhoda rozdílnýho věku dětí. Neviděli jsme ani půlku zoo, protože jsme s sebou samozřejmě měli kočárek s malou, a ta vyžadovala spoustu času. Na jídlo, přebalit, pak nechtěla být v kočárku, do některých míst se s kočárkem ani nemohlo. Takže já byla na konci znavaná víc, jak všechny děti dohromady.
Některej den, opravdu si už nepamatuju kdy, jsme před hodinou karate vyrazili do parku. Do auta jsme přibalili spešl sedačku pro malou, kterou člověk nasadí na záda jako batoh, takže jsme se mohli konečně vydat i do míst, kde by to s kočárem šlo jen těžko. Děti měly ten den nějakou šílenou náladu a pořád se mezi sebou pošťuchovaly. Jejich problém je ten, že kluk si věčně dělá srandu a vtípky na účet holky. A ta jelikož má teprve osm let, se mu nedokáže slovně ubránit, takže to často končí brekem. A tak si kráčíme lesem v parku, když z ničeho nic na rovným povrchu Andie zakopla a skončila rozplácnutá na zemi. Řev jako prase, sedřený kolena, sedřený ruce ... Takže jsme se hezky otočili a pádili směrem k autu. Karate bylo pasé a já jim chtěla zvednout náladu tak jsme jeli na koblihy a horkou čokoládu do Donut House. Z venčí to vypadá jako obyčejnej normální barák, ve kterým někdo bydlí. Ale vevnitř je to pravej americkej retro obchod s koblihama. Nemusím připomínat, že koblihy mají vynikající =D Bylo šílený tam uhlídat hlavně malou, protože na malým stolečku, kde jsme seděli mohla dosáhnou na spoustu věcí. Takže když jsme odcházeli, tak naše místo vypadalo jako kdyby tam jedli prasátka. Malá mi totiž sebrala kus koblihy a rozdrobila to po zemi =D No a když jsme se po parkovišti vraceli k autu, tak se otočím za divným zvukem a vidím, že Andie je opět rozplácnutá na zemi. První jsem myslela, že si ze mě dělá srandu, ale pak jsem uviděla její nově odřený kolena a moji rozlitou horkou čokoládu, kterou nesla. Podívaly jsme se na sebe a začaly se smát. To už prostě jinak nešlo ... =D Museli jsme všichni vypadat jako blázni =D
Donut House
Jelikož mě Liam půl dne přemlouval, ať jedeme koupit "suchej led", nakonec jsem podlehla a jeli jsme do zmrzlinovýho obchodu, kde to měli prodávat. Pokud jste o tom jako já nikdy neslyšeli, tak se vlastně jedná o oxid uhličitý v pevným stavu. K balíku jsme dostali dlouhej papír s instrukcema, co s tím nemáme a máme dělat. Na led se musí sahat v rukavicích, protože je to šíleně studený a pod. No a když to dáte do vody, tak vám to vytvoří úžasnej kouř. Tady se to používá hlavně na halloween party =)
Liamův strašidelnej "punč" v kombinaci se suchým ledem =)
Večer jsme vyrazili i s HM na večeři do čínský restaurace. Jelikož už bylo nějak mezi devátou až desátou večer, restaurace, kam jsme měli původně namířeno už měla zavřeno. A když jsme se vraceli zpátky do auta, zase jsem jsem se otočila po divným zvuku ... a ano, opět vidím Andie rozpláclou na zemi. Tentokrát žádnej smích, ale srdcervoucí pláč, protože věřím, že odřít si kolena potřetí během jednoho dne na stejný místo musí pekelně bolet. A že jedno to její koleno vypadalo fakt děsivě ... modrý a napuchlej kopec jako kráva. Usoudili jsme, že to musí být kvůli jejím botám - měla gumový žabko-sandále. Musely se podle všeho nějak natáhnout, že o ně začala zakopávat. No krásnější den si opravdu nedovedu představit =D


Donut House

Donut House


banka v Jungle Jim's obchodě


Jungle Jim's 

Jungle Jim's

nejpálivější omáčka na světě ... jedna nekoncentrovaná kapka vám zajístí transport do nemocnice

Jungle Jim's sekce omáček =)

Jungle Jim's

Jungle Jim's

Jungle Jim's

The Worm =)


Jungle Jim's

Jungle Jim's

Jungle Jim's The Big Cheese =)

Jungle Jim's

Jungle Jim's a mezinárodní sekce sýrů

Jungle Jim's a  nejlepší bonbony na světě Jellybelly beans! =D

Jungle Jim's sekce exotickýho masa

pokud toužíte po odvaru z kuřecí nohy, navštivte Jungle Jim's =D


Jungle Jim's

Jungle Jim's

tohle jsme našli v parku

hokus pokus se suchým ledem














4 comments:

  1. No a co ten celer? sehnalas?:-D

    ReplyDelete
    Replies
    1. No nesehnala =D měla jsem houby čas hledat celer, když jsem se starala, abychom neztratili některou tu příšerku.

      Delete
  2. Ahojky Mony, vždy se moc těším na Tvé zážitky a fotky. Když to člověk čte vypadá to, že se máš bájově, jako procházka růžovým sadem, ale tý práce za tím, to je děs. Ale hlavně, že rodina je v poho. Kam se všude dostaneš Ti trošilinku závidím, já to už asi nestihnu, ale krásný fotky a Tvoje postřehy mi stačí.Tak Mony, moc na tebe vzpomínám, měj se moc kráááásně, všechno vstřebávej, zažívej a opatruj se,
    zdraví Kalinka a spol.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Hani, moc děkuju =) občas to je procházka růžovým sadem a občas je to prostě na palici. Ale to je tak skoro u každé práce, že =) Taky se měj moc krásně a pozdravuj ;)

      Delete