Sunday, June 24, 2012

V hlubinách oceánu i sto metrů nad zemí


Minulej týden byly děti na letím táboře u koní. V Americe je spousta táborů, který fungujou jenom přes den. Tzn, že tam dětičky ráno odvezete a odpoledne si nadílku zase přivezete domů. To byl taky můj případ, ale jelikož měla HM pracovně dost volnej týden, tak jsme se tak nějak střídaly v tom, kdo je odveze a přiveze. A celkově ten týden byl pracovně volnější.

O víkendu byla v plánu návštěva Kentucky a druhý kolo v Kings Island. Domluvily jsme se s Damlou, že přespím u ní, protože to noční dojíždění je šílený.
Kentucky máme hned za rohem, nebo spíše za řekou =) Přes řeku vede spousta mostů, a ty hned navazujou na další města Covington a Newport, takže celý to místo je bráno spíš jako jedno obrovský město s řekou uprostřed =)
Naše první zastávka byla Newport Aquarium. Akvárium leží přímo na břehu řeky a tom slunečným dnu si tam člověk připadá jako někde na břehu moře =)

Uvnitř je to moc hezky vytvořený s krásnýma dekoracema a prosklenýma tunelama, kde člověk vidí ryby nad sebou i pod sebou. Největší atrakcí je tam asi aligátor Mike, kterej je největší aligátor v USA mimo Floridu ... měří víc než 4 metry a je to faaakt fešák =D
Moc se mi líbilo, že je tam možnost pohladit si některý vodní příšerky. Já jsem si pohladila žraloka, byl teda jenom takovej ten malej, ale byl to žralok, a to se počítá =D

Na odpoledne jsme měly zamluvenou jízdu "Ride the ducks". Je to vyhlídková trasa po Cincinnati a Newport s průvodcem v lodi na kolečkách. Část prohlídky se jede po vodě a část po souši. Každej účastník k tomu dostane i kachní zobáček, kterej píská =D

Místa, který jsme objížděli jsem vesměs znala, ale aspoň jsme se dozvěděla spoustu zajímavostí hlavně to byla taková odreagovačka =)
Na oběd jsme za skočily do Covingtonu do historické německé části města, kde zrovna probíhal Goetta Festival.
Jako poslední zastávku ten den jsme měly Devou park v Covingtonu, kde měl být podle internetu nejlepší výhled na Cincinnati downtown. Jenomže problém byl ten, že v tom parku nebylo označený kde ta vyhlídka je. Takže jsme bĺoudily a bloudily, ptaly se kolemjdoucích, kteří nevěděli až nám nakonec pomohla nějaká babča (pokud potřebujute poradit cestu, neptejte se mladých golfistů, ale starých občanů na procházce =D už se nám to několikrát vyplatilo).
Večer jsme doma, hezky v pyžámku, s flaškou vína a pizzou začaly plánovat náš road trip po Califonii. Měly jsme totiž problém se domluvit a naplánovat trasu. Protože přece jenom, když se domlouvá asi 5 lidí, je to občas potíž. Já totiž třeba nechtěla strávit pět dnů v Los Angeles. Což o to, já bych tam klidně strávila mládí, ale jednou to má road trip a né výlet po všech zábavních parcích v L.A. a San Diegu. Každopádně jsme nakonec stvořily jakž takž plán. Otázkou ale zůstává, jestli to všechno stihneme =D protože jsme si vytvořily takový kolečko - L.A., Las Vegas, Grand Canyon NP, Death Valley NP, Yosemite NP, Sequoia NP, San Francisco, Pacific Coast Highway, L.A. a nevím, jestli to všechno stihneme a nebudeme muset nakonec něco vypustit, jako jsme vypustily San Diego :(
V neděli ráno jsme si to namířily směr Kings Island, pokus číslo dva. A že jsme začaly pěkně zhurta. Od host jsem dostala doporučený, že si určitě musím vyzkoušet Xtreme Skyflyer. A jelikož jsem na netu vypátrala, že lístky na atrakci jsou ráno nejlevnější (atrakce není zahrnuta v normálním vstupným), naše první kroky vedly právě sem. Přemlouvala jsem Damlu, aby do toho šla se mnou, protože to můžou absolvovat i dvě nebo tři osoby naráz. A ona váhala. Odskočila jsem si na záchod, zatímco ona čekala v suvenýr shopu. A jelikož jsem osoba zlá, bez jejího vědomí jsem tajně koupila dva lístky na tu atrakci. =D Samozřejmě s tím, že kdyby opravdu nechtěla jít, tak si to prostě skočím dvakrát no =D. A o co teda jde? Je to kombinace skydivingu a hang glidingu, polopatě řečeno vás obmotanýho ke špagátu vyvezou hodně vysoko, pak vás pustí a vy padáte volným pádem a pak se houpáte a houpáte nad zemí. Pro ty, co tak úplně nepochopí můj geniální popis přidávám videjko =D (není naše)
Bylo to něco fakt šílenýho =D Protože je člověk čelem k zemi a ta výška seshora je hrůzostrašná =D A pak  slyšíte z repráků "Three, two, one, FLY!" a vy MUSÍTE zatáhnout za jistič, kterej vás odhákne a vy padáte dolů a opravdu necítíte žádný popruhy, nic co by vám dodávalo pocit "jistoty" ... až někde kousek nad zemí ucítíte ten obleček, ve kterým jste připoutaní a zbytek jízdy je už dokonalej =) PS: pokud to někdo plánuje absolvovat, tak doporučuju nekřičet s otevřenou pusou, neboť skončíte poslintaní =D
Dále jsme zamířily opět na číslo pět, a to Delirium. Jelikož jsem si ve frontě skypovala s rodinkou, tak jsem nějak nepostřehla, že už jsme na řadě a neměla jsem ani čas začít panikařit nebo se těšit. Nicméně je to taky zážitek. Ze zdola to totiž vypadá úplně v pohodě, ale nahoře mi to dělalo pěknou paseku se žaludkem =D

Poslední šílenost, kterou jsme ten den absolvovaly byla Drop Tower. Nevím, kde jsem k tomu vzala odvahu =D protože jenom pohled na tu věž a můj žaludek dělal salta. Nejsem zrovna fanoušek přímých sešupů k zemi, ale jelikož jsou na věži ty jističe přes ramena, tak jsem kývla, že jdeme. Ve frontě člověk slyší neskutečnej řev a vždycky nás ofoukla ta tlaková vlna, když věž padá dolů. Když jsem nasedala do sedačky, OPRAVDU ale opravdu jsem se bála.
Nebudu vám lhát. Jen co jsme vyjeli asi do poloviny, zavřela jsem oči, protože už v tom bodě ta výška byla nechutná. Otevřela jsem je až, když jsem cítila, že už jsme úplně nahoře, na kratičkej okamžik, aby se mi stihlo zastavit srdce nad tou výškou ... výhled z téměř sto metrů nad zemí je dechberoucí, ale jenom do té chvíle, než si uvědomíte, že budete padat dolů. Snažila jsem se nějak zachytit toho sedadla, abych se cítila bezpčněji, ale potily se mně ruce. Ani jsem nedýchala, když nás to pustilo a my se rychlostí přes sto kilometrů v hodině řítili dolů. Připadalo mi to nekonečný a křičela jsem tak jak nikdy v životě, tak, že mě z toho pálilo v krku. A když jsem odcházela z atrakce, třepala jsem se ještě docela dlouho. Možná se někomu může zdát, že to přeháním a moc prožívám, ale pro mě to byla jedna z nejšílenějších věcí, jaký jsem kdy udělala. Potom jsem si na rukou našla modřinky z toho, jak křečovitě jsem se toho sedadla držela.
Ten den byl zrovna Father's Day, takže v parku bylo zase NESKUTEČNĚ narváno. Začalo taky na chvilku pršet a kvůli bleskům v okolí byly atrakce na nějakou dobu zavřený. A pak se ty řady zvětšovaly ještě víc, že na jednu jízdu bychom čekaly minimálně dvě hodiny. A to jako děkuji, ale nechci. Takže jsme se nakonec předčasně vydaly domů.
Tenhle týden měly děti náboženskej tábor, kde jsem je opět ráno zavezla a odpoledne vyzvedla. Bylo to v cowboy tématu, ale když jsem viděla, že mladá jeden den přišla s odznáčkem - takovou tou hvědou, co má šerif, kde bylo napsáno "Wanted by God" tak se mi protáčely oči. Nevadilo mi je tam vyzvedávát, i když jsem poslouchala, jak se tam společně modlí a koukají na pohádku o tom, jak se můžou dostat do pekla a další bláboly. Připadala jsem si tam jak vlk v rouše beránčím, se spícím mimčem na rameni a jen jsem se děsila toho, že se mnou děti navážou nějakou konverzaci o náboženství.
Tenhle víkend mám tak trochu ve znamení šetření. Host mě potřebujou dneska večer na babysitting, a i když bych mohla něco přes den podniknout, mám takovej relaxovej den na sluníčku =)
A zítra mě čeká au pair meeting v Cincinnati =)


trošku větší želvička =)

Newport Aquarium 

kolik měřím ve srovnání s Mighty Mike aligátorem =)












kapitán se připravuje na sjezd do řeky =D




Goetta Fest








Mighty Mike
jak mě ta mrcha jedna kousla ... 









No comments:

Post a Comment