Friday, August 10, 2012

Somebody shoot me, please!

Loveland Castle

Tak čím bych asi začala ... možná tím, že se nemůžu rozhodnout, jestli jsem víc na*raná na sebe nebo na celý zpropadený bankovnictví!
Předem varuju, že článek bude s největší pravděpodobností nasycen negativní energíí, takže pokud jste v dobré náladě, doporučuju najet myškou na ten křížek vpravo nahoře a přečíst si něco jinýho.

Poslední dva týdny byly ve znamení mých finančních trampot ... Už se vám někdy stalo, že se chystáte zaplatit v obchodě, projedete kartu a paní pokladní vám oznámí "Lituji madam, ale Vaše karta byla zamítnuta." ... v ČR se mě tohle stalo tak maximálně kvůli tomu, že jsem měla čip na kartě tak sedřenej z častýho používaní, že mi to občas nechtělo vzít, ale vždycky se to nakonec povedlo.
Tady to bylo tak trochu z jinýho důvodu, a to nedostatečnýho obnosu na kartě ... několirát ... a né mojí vinou.
Výplaty se tady v Americe dostávají týdně. Moji host na to ale zapomínají a já, zvyklá na automatický měsíční platby, taky. A pokud mi mám z čeho platit, tak to ani neřeším, protože když ty peníze na účtu nemám, nemůžu je utratit, že jo. Takže většinou je to tak, že jednou za čas dostávám šek s větším obnosem peněz.
A minulej týden jsem se už opravdu skoro blížila k nule, dostala jsem šek a jela do banky. Jenomže v bankomatu jsem omylem zmáčkla, že vkládám bankovky v obálce místo šeku. Tak jsem hned vlítla do přepážky, vysvětlila situaci a madam mi sdělila, že je to všechno v naprostým pořádku. Ufff ... peníze mi normálně došly na účet a já vesele utrácela ... Jednoho krásnýho dne si to s dětma napochodujeme do zmrlinovýho obchodu, vybereme a namícháme si každej obrovskej kopec zrmzky, já projedu kartu a holčina mě řekne, že jim to zamítlo platbu. Hahá, zasmála jsem se, "To musí být asi chyba, slečno, já jsem si jistá, že mám na účtě dost peněz" ... tak jsme to zkusily znovu a opět nic. To mě polilo horko, protože cash jsem měla si jeden dolar. Otočila jsem se na dětičky, a ty už se vesele ládovaly zmrzlinou. Ehm, odkašlala jsem si a podala slečně moji českou kartu s nervózním úsměvem, že si nejsem jistá, jestli na té kartě bude dost peněz (na české kartě jsem si nechávala jenom pár stovek, ale měsíční poplatky toho většinu sežraly, a za zmrzlinu po nás chtěli tak 130 kč v přepočtu). No a slečna kroutí hlavou, bohužel lituje, ale taky zamítnuto. Ha, a co teď? Moje zrmzlina mi přetýkala z kelímku a já nervózně přešlapovala z nohy na nohu ... Potom přiběhla nějaká jejich nadřízená, očíhla situaci a povídá, že jsem okay, že můžeme jít. "Ale ... zjistím, kde je chyba a zkusím vybrat peníze z bankomatu ..." povídám poníženě já. A slečna mi pošle smutnej úsměv a říká, že je to okay, že ona to zaplatí ... Vyběhla jsem s dětma z obchodu, sedla do auta, vemu telefon a hledám nejblížší bankomat na mapě. Zkusila jsem jenom pro jistotu otevřít moji bankovní aplikaci, abych koukla na stav účtu, nejsem přece blbá, vím, že bych si na místě mohla koupit kopce zrmzlin, ne? Ha, otevřu stav účtu a tam na mě rudě září číslo 150 dolarů v mínusu ... krve by se ve mně v tu chvíli nedořezal, protože první, co mě napadlo bylo, že mě ten účet někdo vyčóroval. Dohledala jsem si historii a zjistila, že mi byla odečtená přesná částka jakou jsem tam naposledy tím šekem vkládala. Z toho jsem usoudila, že to musí být kvůli mýmu přehmatu na bankomatu, a tomu ,že si ze mně ta ženská v bance asi dělala šoufky. No ty vole, jak to ve mně vřelo. V tu dobu už byly banky zavřený, já s hotovostí jednoho dolaru v kapse, a skoro prázdnou nádrží v autě. Ale hlavně, že jsem měla tu šmoulovou zmrzlinou s máršmelounama! Agrrr ... jak byla výborná, tak jsem si ji ani trochu nevychutnala, protože jsem věděla, že se do toho obchodu nemůžu vrátit a zaplatit to, protože nemám z čeho. A hlavně jsem se bála, že ztratím docela dost peněz. Večer jsem to říkala HD a ten se poškrábal na bradě a zeptal se mně, jestli mi ten minulej šek vypisovala HM. Tak odpovídám, že jo a on přinesl šekovou knížku a ptá se, jestli mi dávala tenhle typ šeku ... ehm, ano dávala. Mmmm, a tak jsme vykoumali, že mě dala špatnej šek k jejich starýmu účtu, kde mají pár dolarů. Tudíž banka mi peníze přičetla, a když potom zjistila, že na účtu ze kterýho má čerpat peníze nejsou, tak mi je zase hezky sebrala. HD mě teda vypsal novej šek a já byla šťastnější než blecha, že jsem o ty peníze nepřišla.
Blaženou radost potom ale vystřídalo zděšení, když mi pomalu docvakávalo, že moje "problémy" ještě nekončí. Při každým vložení šeku na účet mi okamžitě přičtou 100 dolarů a zbytek později. Takže když vložím šek v sobotu, zbytek dostanu až v úterý. Já měla dva šeky - jeden se starou výplatou a jeden za právě uplynulej týden. Byl pátek ráno a HD potřeboval, abych ho zavezla pro jeho auto do servisu a on už potom pojede do práce. Nádrž v autě už byla téměř prázdná, ale HD mě naštěstí zaplatil novou, když já neměla z čeho (normálně mi peníze za benzín, co projedu přidávají k výplatě). Po cestě zpět jsem se stavila v bankomatu, pečlivě tam vložila oba šeky ... a bum na účet dostala jenom těch posranejch sto dolarů. Tudíž jsem byla pořád padesát v mínusu, pátek ráno, víkend před sebou. Aspoň, že tu nádrž jsem měla plnou. Ale říkala jsem si, že aspoň ušetřím o víkendu peníze, když opravdu nebudu mít z čeho utrácet. V neděli jsem se jenom tak náhodou mrkla na účet a o-lala penízky jsou tam. Jela jsem zrovna do knihovny, tak že se stavím v obchoďáku na drogérku, která mi dochází a taky něco na jídlo, protože jsem opomněla oběd a umírala hlady a žízní. Po asi tak hodině a půl v obchodě, hladová jak stádo vlků slintající nad zadávenou kozou, přistoupím k pokladně, projedu kartu, no a co myslíte, že mi paní řekne? ... "Děkuji, madam, přeji krásný den..." pche, ani náhodou ... madam na mě vybalila starý známý "Lituji, ale vaše karta byla zamítnuta.." =D To už jsem jako fakt vybouchla v takovej ten psychosmích ... No nic no, tak jí říkám, ať mi tu taštičku podrží nějakou dobu, že si zaběhnu do bankomatu a zkusím ty peníze vybrat tam. Myslíte, že se mi to podařilo? Háháhá ... z bankomatu mi vyjel lísteček "Vaše karta byla deaktivována, kontaktujte, prosím, pobočku banky" ... Už jsem se nesmála, ale pěkně od podlahy si na moje hladové zpáteční cestě zanadávala na celý stupidní bankovnictví. To jsem ještě nevěděla, co mě čeká =D
V pondělí ráno jsem si do banky zavolala a po nějakým přepojování, čekání a hovoru zpátky mě byla karta aktivována (důvod byl ten, že jsem se dostala do mínusu, když mi odečetli ten špatnej šek, ale jako že by mě někdo dal vědět? email, telefon, sms ... nic! Člověk to musí potupně zjistit u pokladny.
Nicméně moje americká karta od té doby funguje normálně.
Problémy, který jsem zmínila nastaly s mýma českýma kartama a mojí snahou zakoupit si novou fotovýbavu. Rozhodla jsem se apgrejdovat na lepší vybavení, protože prostě road trip po západní pobřeží USA si žádá pořádnou fotodokumentaci. A jelikož po tom, co se vracím z Kalifornie letím ve stejným měsíci s host rodinou opět do Arizony a Utahu na pravděpodobně další road trip po národních parcích, myslím, že je prostě nejvyšší čas na koupi novýho vybaveníčka.
A tak jsem se, dámy a pánové, už více než před týdnem rozhodla, kterou zrcadlovku chci. A dodneška ji nemám ani objednanou (k datu minulé středy), protože ji prostě nemůžu zaplatit. Podotýkám, že problémem není nedostatek peněz na účtu, ale celý *pííííp*pííííp* bankovnictví. Jak já to odvětví nesnáším. Radši bych dokonce života měnila pokaděný plínky a utírala dětem zadky, než pracovat v bance či jiným "finančním institutu".
Abych to zkrátila ... jádro problému je, že jsem si kdysi za mlada a blba nastavila limit pro platbu na internetu a samozřejmě ho před odletem nezrušila. Tudíž jsem si peníze přehazovala z jednoho českýho účtu na druhej (=čekání na převod bankou), potom jsem si nabila PayPal, abych mohla zaplatit víc než ten limit, potom mě PayPal zablokoval platbu, protože pro tak vysokou částku musím být ověřenej zákazník či co. Tak jsem čekala další dny, než mě ověří, abych to konečně mohla zaplatit. No a nakonec mě to stejně nešlo a pořád mi to nechtěj povolit. Nasraná jak děs jsem si ty peníze zase poslala zpátky na účet, protože proč to bude strašit na paypalu, když tím nemůžu zaplatitu, že.
No a výsledek? Při to přehazování a změnách měny jsem přišla asi o dobrejch třináct stovek plus co mě bude stát výběr z bankomatu (o tom nemám ani šajnu, ale jednou jsem v bankomatu jenom zkoušela, jestli mě tady ta karta funguje a milá Česká Spořitelna si zaúčtovala dvacek korun). Dokonalé, kdo by se z toho neradoval? Nicméně mě to stejně pořád vyjde levněji, než kdybych to kupovala v čé er.
Už z toho ani nemám radost. V noci mám akorát noční můry o fotografování, protože jsem strávila tolik hodin na amazonu, čtením recenzí, doporučení a srovnání ... Taky jsem si hezky zavzpomínala na starý dobrý  časy, kdy jsem každou volnou chvilku hyptnotizovala mailovou schránku a čekala na nějakou americkou rodinku =) Jenom teď to byl bankovní účet.
No jestli já ten foťák objednám a přijde mě domů šutr v krabici, tak mě asi rovnou odvezou ...
K dnešnímu datu, tj. středa 8. srpna, je můj novej foťáček na dosah ruky. Objednala jsem ho až v neděli, dneska dopoledne už byl dopravenej do Cincinnati, takže brzo broučko ho budu držet v prackách. Hahá. Nakonec jsem to všechno vyšřešila přes Amazon, lidi zlatí, vykašlete se na celej ebay i společně s paypalem! Na amzonu to bylo všechno šup šup a během pěti minut jsem měla založenej účet, objednáno a potvrzíno. Kdybych to udělala hned, nemusela bych přijít o nějaký dva tisíce, který se teď budou hřát v kapsách bankovních úředníků za poplatky a převádění peněz. Vrrrrr!
Poslední víkend jsem strávila s Damlou v jejich letním sídle u jezera. V sobotu jsem navštivily Kings Island a pomalu se už blížím k tomu, že si budu moct odškrtnout kolonku v Bucket listu. Chybí nám už jen snad dvě hrůzostrašný jízdy a je hotovo. Kdyby tam přes léto nebyly takový fronty, tak už to máme dávno hotovo. Ale když máte v horkách čekat více než dvě hodiny na minutovou jízdu, tak vás prostě přejde chuť.
Neděli jsme trávily na jezeře dováděním na vodních skútrech. Seděla jsem na tom porpvý, ale je to naprosto dokonalej přístroj =D Zbytek dne jsme strávily velkým plánováním dovolené v Kalifornii. Je to pořádná fuška. Jedeme na vlastní pěst a naplánovat všechny podrobnosti sežere hromadu času. Nebudeme mít pravděpodobně čas spát a jíst, ale zato objedeme téměř vše, co se v tom časových horizontu dá =D
Následující víkend odjíždíme s Damlou do St. Louis v Missouri, domluvit se zbytkem našeho kalifornskýho týmu poslední detaily a samozřejmě prohlídku města =)
V blízké srpnové budoucnosti bychom snad měli zavítat na Niagarský vodopády, a později konečně Columbus a Chicago. =) Host mě řekli, že s autem si můžu jet kam chci, tak snad mě to nějak neomezí nebo nezatrhnout. Dalo by se sice cestovat busem, ale z té naší prdele nám tady skoro nic nejde. A když už, tak se musí xkrát přestupovat =/
No a taky jsem už možná vyřešila co s tou mojí záčarovanou školou. Našla jsem konečně nějaký fotokurzy, který by mě daly potřebnej počet hodin a jsou za rozumnou cenu a v dostupnej čas. Hip hip huráááá =)))
Přeju krásnej víkend =)))






ooobrovská vláčkodráha





Loveland Castle ... pán ten hrad postavil sám uhuhuuu






Jet Skiiiiiiiiiii =)


2 comments:

  1. koukala jsem že máš novej článek... ale nikde po něm ani památky:-/

    ReplyDelete
  2. zklamala mě technika =D nebo spíš ruka ... místo "uložit" jsem klikla na "publikovat" i když článek ještě nebyl hotovej =)

    ReplyDelete