Thursday, October 18, 2012

Los Angeles & Universal Studios


V den odletu se mi smůla lepila na paty už od rána. A že to byl sakra dlouhej den!
Vlastně to začalo už o pár dnů dříve. Mladá nám totiž "onemocněla". Ráno jí bylo tak strašně špatně, že ji rodiče nechali doma, a moje plány poklidného balení se na dovolenou a dohledávání posledních informací byly ta tam. V pátek se ta samá situace opakovala (musela na ně ráno zahrát úžasný divadlo, protože do nemocné měla daleko). A tak jsem se prostě balila za pochodu. Potřebovala jsem si vytisknout online check-in na letenku, ale mladá zrovna sepisovala domácí úkol na pc, kde máme tiskárnu. Řekla jsem jí teda, že si to může dopsat, a já si to potom vytisknu. A když už se holka blížila ke konci, slyším úzkostlivý volání, přiběhnu k pc, a s těma jejíma štěněčíma očima mi říká, že "přemýšlela" a zároveň mačkala nějaký cuplíky na boku klávesnice, a ta najednou přestala psát (odpojila wifinu, přes kterou je to připojený). No a jelikož mají hloupej Apple komp, ve kterým já jsem ráda, že dokážu zapnout internet a nic víc, nemohla jsem s tím nic udělat.
Následovalo pár dalších podpásovek, jakože když jsme jeli vyzvednout kluka do školy a byly už na zpáteční cestě domů, mladá si vzpomněla, že jsme nevzali ve škole její domácí úkoly, takže jsme museli zpátky.
HD mě měl vzít na letiště a ten den měl dorazit domů brzo (a já tak počítala s větším volnem), ale samozřejmě měl zpoždění, takže dorazil asi půl hodiny před tím, než jsme odjížděli na letiště. Jakmile jsme se všichni nasáčkovali do auta, milý auto nenastartovalo. Dětičky totiž nechaly rozsvícený světla a byla vybitá baterka (byla vybitá i nabíječka =D) a HD musel auto startovat přes svýho džípa. No prostě koooomedie celej den =D
Po cestě na letiště jsme vyzvedli Damlu a nakonec v krásným čase (i když jsme ještě jeli špatnou a delší cestou na letiště) dorazily na místo. Let byl bez problémů, ale já nemohla ani za nic usnout. Možná se mi to povedlo na pár minut, ale protože jsem mrzla (dáma jsem si nevypnula ten studenej fučák nade mnou) a sedadlo bylo extrémně nepohodlný, z letadla jsem se vyklubala s pocitem jak kdyby mě něco požvýkalo a vyplivlo. Měli jsme zpoždění, takže jsme rychle utíkaly najít shuttle bus do autopůjčovny, kde jsme s Damlou nahodily ty největší americký úsměvy a modlily se, aby nám to auto půjčily. A naštěstí jsme vyfasovali vesleýho chlapíka, kterej už ani nevím odkaď byl, ale byl to muslim, takže si s Damlou hezky pokecali, všichni jsme se zasmáli a auto nám bylo bez problémů půjčeno. Dostali jsme instrukce, že si máme jít prostě do garáže a vybrat si jakýkoliv auto z naší kategorie. V radostné eufórii jsme tam doběhly a okamžitě se společně zamilovaly do malinkýho červenýho autíčka. Ano, říkám malýho, protože pro čtyři lidi a kufry bylo prťavý. Ale jakmile jsme uviděly, že to má fialový podsvícení, bylo rozhodnuto zbytku naší posádky prostě neříct, že jsme měly na výběr, ale že jsme toho ťutínka dostaly přidělenýho. Jo, ženský se v nás prostě nezapřou =D

 Daniella a Eldaf měly přiletět o půlnoci (my do L.A. dorazily asi kolem desáté večer). Jenomže jim letadlo při přestupu nabralo hrozný zpoždění a ony dorazily až kolem druhé hodiny ráno. My už jsme s Damlou jenom přežívaly (ona toho taky v letadle moc nenaspala). Hotel jsmě měly bookovanej přímo v Hollywoodu, a i když nám to z letiště trvalo další více než půl hodiny se tam dostat, jsem za to moc ráda, protože jsme to pak měly všude blízko. V hotelu jsme obdržely klíče od pokoje a pomalu se doploužily k číslu 215. Eldaf odemkne dveře, sáhne na kliku a než ji stačí stisknout, dveře se rozrazí a v nich stojí polonahej rozespalej chlápek s otázkou, co tam jako sakra děláme?! =D =D No prostě na recepci to někdo zvoral a dal nám klíče k už obsazenýmu pokoji!!! Dostaly jsme spoustu omluv a novej pokoj, kterej teda nebyl obsazenej, ale zase v něm byl pokaženej odtok ve sprše (to naštěstí brzo opravili, protože jinej volnej pokoj už neměli). Po rychlým vybalení jsme se vrhly na bookování dalších hotelů (kvůli tomu nejistýmu autu jsme totiž měly domluvený jenom L.A. a Vegas). Tady jsme samozřejmě narazily, protože v plánu bylo zůstat na noc v Grand Canyonu (GC Village), kde už bylo všechno obsazeno. Takže hotel jsme tam sehnaly nejblíže hodinu a půl daleko, kvůli čemuž jsme musely trochu měnit plány. Zatímco já s Eldaf bookovala hotely, Damla se rozhodla prudit recepčního =D Její angličtina je někdy k nezaplacení =D Tak mu volá a ptá se ho "Can we drink water from the toilet?"  (Můžeme pít vodu ze záchodu?) =D Předpokládám, že chlapík pochopil, že se ptáme, jestli je tam ta voda pitná, ale my se v pokoji válely smíchy. Ona si celkově s těma recepčníma za těch pár dnů ráda telefonovala a "zpříjemňovala" jim službu =D Do postele jsme padla něco po čtvrté hodině ráno.

Další den byl bolestnej budíček v 8 hodin ráno, rychlá snídaně ve Starbucksu a hurá do Universal Studios, který jsme měly skoro za rohem. Tam už mají najetej podzímní rozvrh, takže otevřeno pouze od 10ráno do 6večer, což je mooooc málo. Takže jsem si tam naklusaly přesně v 10am a zábava mohla začít. Universal Studios bylo místo, kde jsem se těšila neuvěřitelně moc. Měly jsme koupený Front of the line lístky, který jsou sice o něco dražší než normální, ale mají spoustu výhod - člověk nečeká ve frontách, má vyhrazený ty nejlepší místa a může vidět, to, co ostatní třeba nemůžou. A opravdu všem budoucím návštěvníkům doporučuju udělat tu stejnou věc. Já si za to děkovala pokaždý, když jsem viděla ty umučený tváře lidí, čekajících v tom horku v nekonečných frontách (bylo asi 30°C), zatímco my jsme si tancovaly (doslova) prázdnou uličkou pro VIP vstup ...
 Park je v porovnání s Disney Worldem maličkej, ale i tak nám to s těma lepšíma lístkama tak tak vyšlo. A to jsem se vůbec neloudaly. Člověk se vyfotí tady a tam. Tady čeká ve frontě na fotku se Shrekem, tady zase chvilku bloudí. A ono hlavně některý ty atrakce/show trvají docela dlouho. Nejvíce jsem se asi těšila na Studio Tour, kde vás v tom jejich vozítku vemou do míst, kde se natáčí/ely některý slavný filmy. Celá ta sranda trvá asi dvě hodiny, a my k naší smůle vyfasovaly toho snad nejnudnějšího průvodce na světě. Každou chvíli jsem očekávala, že během toho monologu, co si tam huhlá pod nosem, usne. V těch repráčcích jej vůbec nebylo slyšet. A když se dělo něco speciálního, a on zázračně ožil, snažil se "hrát" a vtáhnout nás do děje, bylo to spíš k pláči. Ke všemu jsme si sedly na špatnou (pravou) stranou vozíku, kde jsme lautr nic neviděly. Nevím, že tu jízdu mají tak naplánovanou, že většina "atrakcí" je k vidění na opačné straně. Třešničkou na dortě byl KingKong 3D 360°, na kterýho jsem měla asi příliš velký očekávání. Ono to bylo DOBRÝ, nápad úžasnej, ale prostě 3D grafiku jsem čekala lepší ... To je ale asi tak jediný špatný, co o tom parku můžu říct. Všechny ostatní atrakce byly na jedničku! Ve Vodním Světě nám padaly oči z důlku nad těma výbušnýma efektama, ve Speciálních efektech to bylo podobný, v Mumii jsme vůbec netušily, že to je "horská dráha" a mě to v první řadě málem vykloubilo krk, v Jurským parku jsme skončily pořádně promočný ... Při čekání na Simpsonovskou "dráhu" před náma stála rodina, která si svačila ooooobrovskou růžovou koblihu (dělila se o ni celá rodina), a my při tom pohledu a kručících žaludcích málem spáchaly zločin =D Na jídlo jsme prostě neměly čas. Jediný, co jsme teda svědomitě doplňovaly, byla voda. ¨
Naprosto nedokonalejší atrakce v parku a vůbec na čem jsem kdy byla je Transformers 3D (v Universal je to nově otevřeno). Ta 3D grafika je prostě dechberoucí! A ať už na vás pár centimetrů!! od vašeho obličeje promlouvá Optimus nebo se řítíte bláznivou rychlostí v ulicích města, člověk si prostě připadá, jako kdyby tam DOOPRAVDY DOOPRAVDY byl a bojoval za záchranu světa s nima. A je úplně jedno, jestli jste nebo nejste fanda transformerů ...


Nutno podotknout, že celej park byl nasáknutej krví, na každým rohu zombíci a všechny možný příšerky. Blíží se totiž Halloween, takže co býval poklidnej francouzskej baráček bylo obludný doupě. No za mě jenom plus =D


Den uběhnul jako lusknutím prstu, my se konečně najedly, s těžkým srdcem opustily park a vydaly se směr Beverly Hills. Udělaly jsme si tam hezkou procházku a nakoupily životně nezbytný potřeby (kupovaly jsme si společnou drogérku, kterou jsme na konci dovoléné zlikvidovaly, jídlo, energy drinky apod) Tady jenom malou vsuvku o američanech a sušenkovým těstu =D to, že se cpou syrovým těstem se dá pochopit (taky mě chutná, i když to prostě syrový ale nejím). To, že je běžně k dostání zmrzlina s příchutí sušenkovýho těsta jsem si klepala na čelo =D Ale to, že jsem v obchodě viděla vodku (ne vodu, ale vodku!) s příchutí sušenkovýho těsta, mě dostalo do kolen =D =D Tady přikládám foto jako důkaz i s příchutí gumových bonbónů a šlehačky =)

Já se snažila najít plavky =D ale bohužel bezúspěšně. Jo, chtějte sušenkovou vodku, no problemo seňorita. Ale plavky v přímořským městě s teplotou nad 30°, eeeeeeeee =D
Další den jsme nechaly naši Ladybug (auto) (beruška) na hotelu a první zastávka byla Walk of Fame. Už ráno bylo pekelný horko, a nutno podotknout, že když vám google řekne, že z bodu A do bodu B se dostanete za 5 minut, většinou to sedí. Když vám řekne, že pěší chůzí se tam dostanete za 5 minut, je to mnohem víc!! To jsem si za tu celou dovolenou několikrát vyzkoušely ... Chodník jsme si procházely hodně dlouho a stejně jsme to neprošly celý. Co mě ale NESKUTEČNĚ přivádělo k šílenství byly ti otravové, co vám na kažkým metru nabízejí různý výlety, prohlídky apod. A ani třikrát ne, jim nestačí, ani ignorace jim nestačí. Leze to za váma jak švábi a mele to a mele a nabízí a podbízí. No pardon, ale já kvůli tomu několikrát musela strčit foťák do tašky a naštvaně opustit místa, na kterých bych se třeba ráda zdržela.
Dalším bodem bylo Hollywood Museum. A nebudu to dlouho okecávat, stojí to za velký nic!! Nějakým omylem jsme prostě na netu koupily lístky zrovna do tohodle muzea, kde pokud člověk není milovníkem kostýmů a skleněných vitrín, není nic k vidění. Tohle za mně teda NE! Tím víc náš to štvalo, že kvůli jejich hloupé otevírací době jsme musely měnit plány! Naběhly jsme teda neplánovaně do Madame Tussaud's, který je "přes cestu" a byly vypleštěný jak mouchy na čelním skle, když se před náma uvnitř zjevila naprosto realistická (ale samozřejmě jenom vosková) Lady GaGa, Beyoncé, Brangelina a další a další a další. Úžasná věc na tom je, že je tam spousta scén s rekvizitama, kde jsme se mohly stát "součástí scény" =))))


Zpátky na sluníčku a procházka kolem Chinese Theatre a podpisů hvězd v chodníku, rychlý oběd v McDonaldu, aneb žijeme zdravě, doplazit se zpátky do hotelu, kde jsem si smrtelně unavený dopřály trošku odpočinku u bazénu =)

 V pozdním odpoledni jsme naskočily do auta a za pár minut jsme už obdivovaly výhled z  Griffith parku na nápiss Hollywood. Je to vidět opravdu z dálky a blízko se k tomu člověk nedostane (je možný dostat se blíže asi půlhodinovou "procházkou"). Ale aspoň tam byl překrásnej výhled na okolí a taky protivnej chlápek, co nás věčně napomínal, že se nesmí sedět na tom "zábradlí" rozhledny =D Jéééžišmarjá. Nafotily jsme nějaký fotky a hurá k oceánu!


Na Venice Beach jsme se dostaly se západem slunce. Zaparkovaly jsme zadarmo v nějakým sousedství a hned za rohem jsme potom objevily parkoviště, který stálo spoustu papírků =D Aspoň někdy nám to štěstí přálo. Pláž je překrásná, voda ale děsně studená =D U oceánu velice překvapivý.

Blbnuly jsme tam až do úplné tmy a potom přejeli jenom pár minut na Santa Monica Pier. Projely jsme se na těch krásných starých kolotočích. Přišla jsem na to, že ty ruský kola mě fakt nedělají dobře =D když jsme jely pozpátku zády k oceánu, kvičely jsme tam jak králičí tlupa ... Daly jsme si večeři a jelikož byla neděle večer a všechno na tom molu zavíralo, přesunuly jsem se na pevninu, kde bylo k vidění spousta pouličních vystoupení . Večer se zakončil v baru, kde se brečelo smíchy, když jsme po nějakým tom pivu začaly říkat český, turecký a španělský jazykolamy =D To se mi na tom našem tripu hrozně líbilo, jak mě to obohatilo v turecké a španělské mluvě a kultuře =))))

Co bych mohla říct o Los Angeles??? Je to divoký město s tváří anděla ... Pokud to čte nějaká budoucí au pair, která si vybírá rodinky ... ano, rodina je na prvním místě, ale OH MY GOOOD =))))) za L.A. bych se prala zuby nehty!!!
ZBYTEK FOTEK V GALERII

2 comments:

  1. Paráda :) to musela být super dovolená a velice busy :D krásný fotky ;)

    ReplyDelete
  2. No rozhodně jsme se nenudily =) Děkuju! =)

    ReplyDelete