Saturday, December 01, 2012

Tak trochu jiný Díkůvzdání

Na díkůvzdání jsme s rodinkou vyrazili k příbuzným do Kentucky. A když mně bylo před odjezdem řečeno, že tato část rodiny je šílená, tak jsem vůbec nevěděla, co mě tam bude čekat.
Na díkůvzdání jsem se hrozně těšila, hlavně kvůli tomu jídlu. Zbožňuju krocaní maso, zamilovala jsem si sladký brambory zapečený s máršmelounama a prostě ráda jím =D
HD rodina žije ve městě Lexington, což je hlavní město Kentucky. Vyjížděli jsme ve středu odpoledne a já neměla čas se ani pořádně sbalit. A když nemám čas se sbalit, většinou to skončí tak, že házím pátý přes devátý do kufru a nakonec skončím s kufrem plným krámů, který vůbec nepotřebuju.
K příbuzným jsme dorazili nějak večer a nastalo peklo jménem představování. Samozřejmě tam bylo plno lidí a já ty jména okamžitě zapomínala. Někteří byli hodně přátelští a dostala jsem objemutí, i když neznali ani moje jméno. HM mi potom vysvětlovala kdo ke komu patří. A že někdy to bylo zapeklitý ... byl tam třeba nevlastní syn od HD otce s jehož matkou je už HD otec rozvedenej. Ale byla to sranda =) Hlavně kvůli jménům ... Našemu HD se doma říká Gaga (což podědil po jedné z předchozích španělských au pair). Jeho taťka je potom SuperGaga. Problém tam ale byl, že HD i jeho otec se oba jmenují Glenn, takže většina lidí, aby je odlišila, tak použivá jejich prostřední jména James a Martin. A aby to nebylo málo zamotaný, tak se tam v tom jejich gangu všichni jmenujou Glenn + vlastní jméno. Tudíž já jsem byla jmenovaná Glenn Monika =D Pokud se ztrácíte, tak se omlouvám, ale snažím se to podat co nejsrozumitelněji. Pointa je teda ta, že se mě někdo vykládal něco o Jamesovi a já neměla ani páru o čem se baví, protože mi trvalo, než jsem se v tom všem zorientovala a přišla na to, že se vlastně baví o mým HD.
V noci jsme potom příbuzný opustili a jeli se ubytovat do blízkýho hotelu, kde jsme přečkávali po celou dobu pobytu. Dostala jsem kompletně celej samostatnej pokoj jenom pro mě. Vlastní klíč, vlastní koupelnu, vlastní kingsize postel. Až mi to bylo hloupý, protože děti spali na rozkládacím gauči v jejich apartmánu. Ale bylo mi řečeno, že je pro ně důležitý, abych měla vlastní soukromí =)
Další den, teda ve čtvrtek bylo Díkůvzdání. Dlouze jsme snídali a pak se jelo zpátky k příbuzným. HM mě udělala pořádnou prohlídkovou tour jejich barákem a vysvětlila všechny vychytávky který tam maj a který si ona pamatovala =) Liam mě potom vzal ven, kde jsme prozkoumávali okolí. Ten barák je totiž pravá farma. Se spoustou přírody, koček, psů, koní a hlavně krav. Zahradou jim normálně teče potok s malým vodopádem, ale kvůli tomu horkýmu létu byla většina potoka vyschnutýho.





Bylo po poledni a mě začalo být divný, že jsem neviděla nikoho připravovat krocana. Liam a SuperGaga mě vytáhli ven, že pojedeme jezdit na v takovým zahradním vozítku. Říkaj tomu Gator a je to něco jako minináklaďáček.

SuperGaga byl supergentleman a snažil se mi ten zaprasenej vozík očistit, abych se neušpinila =D Jeli jsme ještě dalšíma lidma sbírat velký větve, ze kterých se potom bude dělat obrovskej táborák. Ten náklaďáček měl jenom dvě sedadla a Liam řídil, takže já se dobrovolně přesunula do nakládacího prostoru vzadu, protože SuperGaga je už jenom přece postarší člověk. A z toho měli všichni haló =D Protože já měla oblečením do farmáře sakra daleko. Všichni pořád, že se hrozně ušpiním. Dokonce mi bylo řečeno, že mi podaj polštář na sezení =D To jsem se válela smíchy. Tak jsem jim řekla, že já jsem holka z vesnice a špína a nepohodlí mě nerozpustí =D Nějakou dobu jsem se i vystřídala s klukem a řídila, zatímco on na mě ze zadní části pořvával, ať pořádně špalu na plyn. A když byl zadní prostor naloženej dřívím, stála jsem na okraji náklaďáčku a držela se střechy. Fakt jsem si to tam užívala. A hlavně jsem měla srandu z toho, že zatímco ostatní mají mírumilovnou večeři, já se proháním po polích v náklaďáčku se stádem zvědavých krav za zadkem =D




Vrátili jsme se potom zpátky do domu, kde jsem očíhla, kde teda maj schovanýho toho krocana. A nikde nic. Zděšená jsem teda HM, co se jako děje, protože já měla za to, že trvá věky to zvíře upíct. A bylo mě odpovězeno, že naše díkůvzdání se koná až další den, protože čekáme na další členy rodiny. Chaha =D
Záhada vyřešena. Večer se teda trávil popíjením, povídáním a naháněním kojotů. Odjížděli jsme docela brzo, protože jsme chtěli s host stihnou bazén v hotelu. Do deseti dovečera jsem potom všichni blbnuli v bazénu a horké vířivce =)
Na Black Friday jsem se rozhodla přenechat nákupní šílenství ostatním bláznivcům a objednala jsem nějaký nezbytnosti na internetu. Stačil mě pohled na ty davy v televizi, který kempovaly před obchodama už před otevřením a potom se rvaly uvnitř pro pár ušetřenejch dolarů. Dopoledne jsem šla s dětma ještě do bazénu a pak se jelo opět na farmu. Přijeli další příbuzní a tentokrát jsem v troubě zahlídla krocana =D Pár nás potom hrálo kostky. Což byla sranda hlavně kvůli prababičce, se kterou jsem se tam více seznámila. Byla strašně vtipná, ale co je na ní úžasnýho je její láska- CocaCola. Liam mi říkal, že celej její barák je CocaCola muzeum. Doslova. Ona nic jinýho nepije a spoustu věcí doma je CocaCola styl =) Poprvý co jsem jí potkala, tak měla zlatý láhve CocaColy jako náušnice =D To je prosím hodně stará paní. A ten den měla červenej svetr CocaCola a v uších náušnice z víček CocaColy =D =D Jenom mě štve, že jsem se s ní zapomněla vyfotit a tajně doufám, že navštívím její dům =)
Tak nějak jsem se potulovala po domě, když nás začali asi po druhé hodině odpoledne svolávat k "večeři" =D Nu což, já se na toho krocana těšila už hodně dlouho. Jaký bylo ale moje další zděšení, když jsem u našeho "samoobslužnýho pultu" objevila mísu plnou už nakrájenýho krocana. No nevadí, říkala jsem si. Jelikož se všichni nevešli k jednomu stolu, měli jsme dva oddělený stoly. Postupně si každej nakládal jídlo na talíř a naše hostilelka, která stála někde mimo mezi obývákem a jídelnou pronesla v rychlosti modlitbu a hurá na žřanici. Aha. Takže u nás nebylo žádná společná večere, žádný děkování. Každej totiž jed tak nějak, jak přišel, jak bylo místo a celkově to bylo chaotický ... No co už s tím nadělám. Hlavně, že to jídlo bylo naprosto úúúžasný! Po "večeři" spousta lidí usnulo, někteří jako já koukali na telku. Někdy k večeru jsem se přesunula zpátky do jídelny, právně v čas, protože se začínalo pořádně pít (oni teda popíjeli piva už od rána) =) Ochutnala jsem naprosto božskej alkohol jménem RumChata, což je vanilkovo-skořicovej likér, kterej si při nejbližší příležitosti běžím koupit do obchodu. Aaaaaaaa! Vytáhla se hra jménem HedBanz pro dospělý. Je to ta hra, kdy má každej na hlavně kartu s jedním slovem a musí se otázkama prokousat k tomu, co vlastně je. Hrála jsem to poprvý a brečela smíchy. SuperGaga, kterej konečně uhádnul co je, křičel "jooo jsem slanina" !! =D Po několika hodinách jsem zbyla jen já, SuperGaga a ještě jeden člověk, ostatní jenom posedávali kolem a odpovídali na otázky. Nakonec nás tak bolely mozky z přemýšlení, že se to zabalilo a jelo se domů.

V sobotu odpoledne bylo dostaveníčko se stádem krav. Většina dospělých se vydala do stájí, kde se odznačkovávalo jedno stádo, který šlo na porážku. Nevím, jak to jinak nazvat, ale prostě se jim sundávaly cedulky z uší. Zní to docela neškodně. Takže já si tak stojím v mým fashion zimním kabátku a botama u dveří, že jsem připravená vyrazit a najednou slyším zleva zprava "Vem si tady tu bundu, ať si nešpiníš kabát ... jaký máš číslo nohy, dáme ti pracovní boty" =D Takže jsem nakonec skončila oblíknutá kompletně pracovně a připravená šlápnout do pořádnýho kravskýho h****. A jsem jim za to neskutečně vděčná =D Ono se totiž krávy nahnaly do takové kovové uličky na jejímž konci se vždycky jedné krávě zavřela hlava a my mohly odříznout tu cedulku. Krávy jsou ale zvířata neuvěřitelně pitomý a hlavně byly strachy po*raný. A to doslova. Stály tam ve frontě, uvězněný nemohly dopředu ani dozadu a pouštěly to tam jedna na druhou. Tfuuujky =D Zážitek to byl nechutnej, ale zároveň úžasnej =D




A když už jsme byli hotoví, někdo zařval, že jedna kráva se dostala ven a běhá před barákem. Všichni se rozběhli ven a začala se nahánět kráva. Venku byla zima jako blázen a my tu krávu nemohli nahnat, protože byla hrozně zdivočelá. Dostala se ven tak, že přeskočila (jakože vážně přeskočila) plot ohnanej ostnatým drátem. A nakonec opět přeskočila (jako viděli jste někdy krávu skákat?? =D ) jinej plot a dostala se do ohrady ke koním. Krávu jsme nechali odpočinout a jelo se na Gun show. Já podle názvu usoudila, že tam budou lidi střílet a dělat šou s puškama. A on to byl trh se všemožnýma zbraněma =D







kromě zbraní se tam dalo najít spoustu zajímavejch objevů ... třeba pás cudnosti =D
Ale bylo to skvělý, protože tolík zbraní pohromadě jsem v životě neviděla. Jeli jsme potom ještě do dalšího obchodu se zbraněma a nakonec do dvou Wallmartů. Byla jsem utahaná jak kotě. Ale domů se přijelo s asi čtyřma novýma puškama, takže se v tom všichni hrabali a zkoušeli.
Večer proběhlo velký loučení a jelo se domů do Ohia.


extrémně ho zajímaj moje hodinky =D


Thanksgiving je moc krásná tradice, jenom škoda, že to naše bylo opravdu neobvyklý a šílený =D Já jsem se tam ale bavila =) Jsem ráda za to, že jsem se rozhodla s rodinou jet. Jsme si zase o něco blíž, poznala jsem jejich další rodinu a nasmála se na léta dopředu. I když tady občas prožívám tmavý chvilky, vím, že lepší rodinu bych nenašla. Berou mě jako jejich člena a já se jím snažím být =)

2 comments:

  1. Tak to je vážně úplná nádhera, moc ti to závidím, musela to být vážně paráda a všechno!!! A přesně jak píšeš, že jsi ráda, že jsi s nima jela .. většina au-pair je o každé free chvilce prostě sama někde zalezlá nebo uteče ven, ale myslím, že když chceš být členem rodiny, musíš s nimi prostě i ty sama trávit čas ... moc držím palce do dalších dnů ;)

    ReplyDelete
  2. =) já se snažím s nima trávit aspoň chvilku vždycky i o víkendech, protože přes týden se zase tak moc nevidíme. Neberu je jako zaměstnavatele, ale jako kamarády. I když je to prostě občas divný. Ale taky mám dny, kde je toho na mě moc a zalezu si prostě k sobě do sklepa a jsem ráda, že mě tam nikdo neotravuje =)

    ReplyDelete