Thursday, January 17, 2013

Povídky vánoční a novoroční


Ach jo, tak jsem zase ve skluzu ... a mám takovej pocit, že jsem nebyla jediná, kdo se po Vánocích musel k tomu článku dokopávat. Ono totiž, jakmile to jednou trochu ujede, přibývá fotek, událostí, je potom těžko to dohánět zpětně, když člověk nestíhá. Haha, no ještě, že jsem si nedala novoroční předsevzetí "psát častěji na blog" =D to bych teda dopadla ...

Takže abych to nějak shrnula. Český vs americký Vánoce. Americký se mě líběj hodně moc. Jsem jedna z těch, který po mým auparování některý zvyky přeberou a budu se je snažit nějak nakombinovat s našema českýma. Jak všichni víme, Američani slaví Vánoce 25. prosince ráno. Pro spoustu au pair to byla určitě noční můra, protože jejich děti byly čile vzhůru ještě dřív, než se vůbec rozednilo. No tak moje děti samozřejmě ne =D Nebo tedy, já se vzbudila kolem osmé hodiny ranní a byla jsem vzhůru první =)
Pod stromečkem byla obrovská hromada dárků a napřed jsme se do toho pustili lehce, později jenom papír lítal a my byli zavalení jak někde na smeťáku. K tomu co jsem dostala ... čekalo toho na mě docela dost a byla jsem mile překvapená =D dostala jsem hodnotný věci i nějaký kravinky, který ale hodně potěšily =) Největší radost jsem měla asik z pyžama, který je v celku =D Tady je příklad toho, jak málo mi ke štěstí stačí =D i když to je kravina za pár dolarů =D Protože prostě v noci nemusím řešit to, že se mi pyžamový kalhoty vyhrnou ke kolenům a mě je zima na nohy =D (nemám fotku a momentálně v tom ležím v posteli, takže jsem něco pohledala na netu)


dárek od naších psů =D Maxe, Sammyho a Teddyho =D

chudák Max zcela vyřízen z rozbalování dárků =D

rozbalování dárku =D
Líbí se mi, že si dárky rozbalíme ráno a máme celej den na to si s nima hrát. Vánoční "večeře" probíhala opět ve stejným stylu jako ta na díkůvzdání. Jedlo se odpoledne ještě za světla a jídlo bylo stejný jakbysmet. Takže moje radost byla ooobrovská =)
Naložila jsem si plnej talíř a po prvním soustu jsem si byla jistá, že toho krocana s nádivkou můžu jíst každej den =D (za dva dny, kdy jsme se tím cpali na oběd i na večeři, jsem to už nemohla ani cítit ... a na další krocaní sandwich si ještě nějakou dobu počkám, ehm).
šunka na pomerančích ... oooomg!! mňam! 

konečně mám i fotku krocana =D

vánoční "večeře" =)
Co se týče dárků pro host rodinu, tak jsem to měla vesměs hodně jednoduchý. Možná právě v tom to bylo složitý =D že jsem měla k výběru tolik věcí, že jsem nevěděla, pro co se rozhodnout.
Svátky jsme trávili společně s mámou HD a jejím manželem, takže tady byl ještě větší blázinec než normálně =) Den po Vánocích nám začalo sněžit. A sněžilo docela dost. Zamrzlo nám jezírko, zasněžila nám cesta a já nemohla na svých letních pneumatikách vyjet malinkej kopeček na přízezdové cestě. Takže jsem byla uvězněná doma bez auta.
Jen co napadlo trochu sněhu, vyrazili jsme všichni ven, HD vytáhnul čtyřkolku, zapřáhnul boby a už jsme fičeli. Já samozřejmě jenom v rifličkách, pletených rukavičkách a bez čepice skončila prochladnutá na kost. A hlavně jako sněhová koule, protože HD se s náma nepáral ... výmol nevýmol, zatáčka nezatáčka a my skočili nesčetněkrát vyklopení na hromadě.
Přes svátky byli děti doma, nicméně nemocnice stále fungovala, takže občas jsem hlídala na pár hodin, ale nebylo to nic hroznýho. Jenom teda s malou  občas o nervy samozřejmě. Navlečená, nemohla pomalu chodit ve sněhu, rukavice zahazovala, čepici sundávala ... agrrr. Ale přežíla jsem už horší věci.




Yetti =D


sammy v akci =D bože já toho zbožňuju! 


na zmrzlý kosti je horká čokoláda ten nejlepší lék =)

No a na Silvestra. Původně jsem plánovala to normálně oslavit, ale jelikož jsem kvůli sněhu musela do Baltimoru letět letadlem a ne řídit, docela se to prodražilo, a tak jsem se prostě rozhodla, že budu pracovat, což budu mít extra placený. Ano, vím, že to možná pro někoho to může být nepochopitelný, ale tak to prostě je =D Novej rok budu v Americe slavit i příště. Moje host rodina tedy pořádala novoroční párty u nás doma. A bylo mě řečeno, že tam bude několik dětí a že na ně budu dohlížet, ale že oni zároveň chtějí, abych se taky bavila a né jenom byla zavřená někde s monstrama. Takže co jsem mohla, jsem hlídala, zbytek si prostě hlídal každý svý dítě. S malýma špuntama jsem měla hezky zápřah, ale dostala jsem do ruky drink a mohly se klidně hádat a bylo mě to fuk =) Ale co se dělo potom se staršíma puberťákama, kdy jsem měla mission impossible - aby se jejich pracky nedotkly alkoholu ... Byli tam dva čtrnáctiletí smradi, kteří se mě snažili zbavit, nakaši opilá ženská, která se mě snažila přesvědičit, že si můžu dát pauzu, že ty dětičky jsou s ní naprosto oka (zatímco jeden si vzal do ruky nůž a chtěl si s tím hrát tu hru "tref se mezi prsty"), koulovačka, která skončila rozbitým a zakrváceným nosem ... no prostě všeho všudy to byl šílenej večer. Ale na druhou stranu jsem se tam nenudila a mohla jsem normálně (s rozumem) pít.
moje moudro z čínskýho koláčku, kterej jsem si o půlnoci rozlouskla =)

Během zbytku svátků jsme s dětma chodili bobovat, byla jsem v kině na Hobita (suuuuuuper) a Liam stačil ztratit notebook, kterej dostal k Vánocům (těžko říct, jestli to byla jeho chyba nebo ne, ale my už s tím nic nenaděláme, že jo).
Začala jsem se učit Španělsky (dostala jsem k Vánocům chytrou knihu s nálepkama, tak mám celej španělskej pokoj). Protože přece jenom Kostarika se nám už pomalu, ale jistě blíží! A já bych se ráda dostala aspoň k tomu, že si v restauraci zvládnu sama objednat jídlo nebo si v obchodě koupit suvenýr =)

Vzala jsem ten článek hooooodně zběžně, ale jinak bych to asik nikdy nedopsala. Ještě se závěrem vrátím k těm Vánocům. Mě se prostě po čekých vánocích nestýskalo. Přijde mě hezký, že děti ví, kdo jim nosí dárky, ale přitom si dávají ještě další dárky navzájem. Já si jako malá představovala, že mi dárky nosí velkej zlatej ježek (odvozeno od názvu Ježíšek), a když jsem se snažila vysvětlit dětem, že nám dárky nosí "baby Jesus", tak z toho moc nepochopili. Podle mně to někdo v dávných dobách dobře vymyslel, ale potom už nedomyslel. Napekla jsem si něco malinko českýho cukroví, který nepřežilo ani do dalšího dne (což mě jenom těší =) a hlavně to, že mladá mi pomáhala a říkala, že ji to musím naučit, aby to mohli péct, až potom odjedu). Můžetě mě třeba ukamenovat, ale mě se líbí Santa se sobím spřežením, americká vánoční výzdoba, písničky, jejich vánoční stromečky, rozbalování dárků ráno pěkně pohodlně v pyžamu a hlavně to jíííííídlo!!!

1 comment:

  1. Super ;) to jídlo vypadá nádherně, bože :D hlavně ta šunka :D jinak super, že si to tak užíváš, ten pejsem v tom sněhu je vážně ... mmm :D

    ReplyDelete